EET pokladny jsou slepé k nevidomým
Lidé se zrakovým postižením, kteří podnikají, řeší v současné době závažný problém. Registrační pokladny EET nejsou technicky uzpůsobeny pro uživatele se zrakovým hendikepem. Nevidomí podnikatelé tak stojí před volbou, zda ukončit svou výdělečnou činnost, nebo ji dále provozovat, ale pod hrozbou vysokých sankcí.
Problém s EET řeší také klienti neziskové organizace Kafira, která poskytuje registrovanou službu sociální rehabilitace zrakově hendikepovaným v Moravskoslezském kraji. „Od doby vzniku Kafiry se podařilo začlenit na otevřený či chránění trh práce desítky lidí se zrakovým postižením a nyní hrozí, že o svou práci přijdou. Od dubna se tak jejich jediným příjmem mohou stát sociální dávky. Zákon s výjimkou pro takto postižené osoby bohužel nepočítá,“ říká zástupce organizace Kafira Radim Miklas.
Situaci velmi těžce vnímá i klientka Kafiry Jitka Michalská, která již pět let provozuje rehabilitační masáže v Karviné. „Za dobu své praxe jsem si vybudovala širokou klientelu a nyní hrozí, že o ni přijdu. Podnikání pro mě není primárně zdrojem příjmů, ale je to hlavně příležitost být v kontaktu s lidmi a mít důvod vyjít z domu. Vůbec si nedokážu představit, jak dále v podnikání pokračovat, aniž bych porušovala zákon.“
Použití registrační pokladen EET, které nejsou vybaveny Braillovým ani hlasovým výstupem a ovládají se pouze dotykem, je pro osoby s těžkým zrakovým postižením nemožné. V podstatě likvidační je pro nevidomé podnikatele i termín, od kterého platí povinnost pokladny používat. „Je možné, že potřebná aplikace se na trhu časem objeví. Ovšem jedná se o technologii velmi nákladnou a navíc zaškolení uživatelů k používání takto upravené pokladny je značně časově náročné,“ říká Radim Miklas.
Jedním z možných východisek by bylo udělení výjimky za zákona pro osoby s těžkým zrakovým postižením v řádech dnů. V opačném případě dojde k tomu, že mnoho klientů Kafiry a dalších neziskových organizací podporujících zaměstnávání zrakově postižených skončí opět v evidenci Úřadu práce.
